Martin Vokoun, divadelní režisér
Noc bláznů (Louis Nowra)
„Demokracie v divadle neexistuje!“ Současná australská hra o mladém začínajícím režisérovi, který s klienty jednoho psychiatrického ústavu zkouší divadelní představení. Kde je hranice mezi „normálním“ a „nenormálním“? Jak vysvětlit a jak ztvárnit iluzi scénického příběhu těmi, kteří svým pohledem odjinud divadelní konvenci zpochybňují? A upozorňují tak na faleš a zaběhnutou rutinu, která už dávno možná ztratila smysl? Noc bláznů je hra jemná a dojemná, o křehkosti i síle každého z nás.
O představení
| premiéra | 16.10.2010, Divadlo J.K.Tyla, Plzeň |
| režie | Martin Vokoun |
| dramaturgie | Irena Hamzová Pulicarová |
| výprava | Agnieszka Pátá |
| hrají | Zdeněk Rohlíček, Michal Štěrba, Andrea Černá, Kateřina Vinická,Štěpánka Křesťanová, Jan Maléř, Michal Štrich, Tomáš Stolařík, Klára Kovaříková, Jana Kubátová, Jakub Zindulka |
Reportáž České televize z generální zkoušky můžete shlédnout ZDE
Recenze
Mladý plzeňský režisér Martin Vokoun jako dosud ve všech svých inscenacích v Divadle J. K. Tyla prokázal nesporný talent a k jemné hře přistoupil s podobným pochopením, jaké má sama pro své hrdiny a člověka vůbec. Mohl se spolehnout na jedenáctku herců. Tu tvoří Michal Štěrba, Zdeněk Rohlíček, Andrea Černá, Kateřina Vinická, Kristýna Hlaváčková, Jan Maléř, Michal Štrich, Klára Kovaříková, Štěpánka Křesťanová, Tomáš Stolařík a Jakub Zindulka. Ve spolupráci s dramaturgyní Irenou Hamzovou Pulicarovou text sám také upravil. Agnieszka Pátá navrhla invenční a v dobrém slova smyslu moderní scénu i kostýmy.
Petr Dvořák, Plzeňský deník 18. 10. 2010
Plzeňské jevištní provedení Nowrovy divadelní hry Noc bláznů je bezesporu inscenací, kterou stojí zato vidět. Pro plzeňskou činohru je tato hra navíc dalším potvrzením toho, jak důležitou úlohu v jejím budoucím směřování může již brzy sehrávat mladý režisér Martin Vokoun. Po umělecky úspěšných klubových inscenacích (Jako naprostí šílenci a S vyloučením veřejnosti) i plnohodnotných (byť občas rozporuplně přijímaných) režiích určených pro velké jeviště (Jitřní paní, Zahradníkův pes a Portugálie) dostal tentokrát příležitost utkat se s výkladem divadelního kusu, který není ani prvoplánovou komedií, ani těžkou intelektuální hříčkou. A opět se přitom vydává cestou, která se mu v Plzni už několikrát osvědčila. Z plzeňských herců si znovu vybírá především ty, kteří mu jsou věkem i zkušenostmi blízcí, a dokáže je vést způsobem, který z nich vykřesává herecké výkony výrazně převyšující standard většiny plzeňských inscenací.
Petr Tichý, i-divadlo.cz 19.11.2010
Fotogalerie
Komentáře
© 2010 Martin Vokoun