Třetí prst na levé ruce (Dermot Canavan)

„Život jde dál a ty nikdy nesmíš ukázat svojí slabost. Nikdy si nesmíš nikoho pustit k tělu.
A i když trpíš, prostě to musíš nějak zvládnout.“

Dvě sestry, Niamh a Grace k sobě měly kdysi velmi blízko. Když se setkávají nad krabicí fotografií z dětství a dospívání, dávno zasuté vzpomínky znovu ožívají. Postupně nám rozkrývají svůj komplikovaný vztah s autoritativním otcem, citlivé období se svoji milovanou maminkou, i to, proč se jejich cesty na čas rozešly. A přestože jsou jejich vzpomínky mnohdy chvílemi bolestné, neopouští je pro ně tak typický svérázný smysl pro humor. A navíc, ať se děje cokoliv, existuje něco, co jim vždycky dává svobodu i na všechno zapomenout: tanec.

Třetí prst na levé ruce je skvěle vystavěné hořkosladké drama o bezpodmínečné lásce, tanci a odpuštění. Na slavném dublinském Fringe festivalu získala tato hra v roce 2005 několik ocenění. Divadlo Na Fidlovačce uvádí Třetí prst na levé ruce v české premiéře.

režie Martin Vokoun
překlad Adéla a Jan Šotolovi
dramaturgie Adéla Šotolová
výprava Agnieszka Pátá Oldak
pohybová spolupráce Rostislav Šrom
hrají Martina Randová, Iva Pazderková
premiéra 16. 3. 2017, Komorní Fidlovačka, Praha

Fotogalerie

Martina Randová, Iva Pazderková
Iva Pazderková, Martina Randová
Martina Randová, Iva Pazderková
Martina Randová, Iva Pazderková
Iva Pazderková, Martina Randová
Iva Pazderková
Iva Pazderková, Martina Randová
Martina Randová

Recenze

Režisér Martin Vokoun obsadil herečky proti očekávání, což se ukázalo jako dobrý tah. Vyvolává to příjemnou nejistotu o cestách, kterými se bude příběh ubírat, a přidává mu to na pravdivosti. Sledovat herecké výkony ukázněné, jako břitva přesné Pazderkové a Randové je silný zážitek. Samozřejmě pro toho, kdo „může“ tento typ dramatiky, založené na tradiční, psychologické interpretaci postav, byť oživované časovými střihy a drobnými, půvabnými tanečními čísly.

Marie Reslová, Divadelní noviny

Jen zdánlivě banální příběh jedné irské rodiny převyprávěný dvěma sestrami. Ha! Nenechme se zmást a překonejme skrze konfrontační plejádu vzpomínek nejen úskalí jejich v úvodu nastíněné vzájemné vztahové bariéry. Ona se totiž postupným odkrýváním souvislostí nakonec ukáže být též mostem ne pouze mezi nimi, ale i mezi hledištěm a jevištěm. Obdivuhodná herecká partneřina obou protagonistek a citlivá režie zdařile podporují vše jímavé, co hra nabízí. V první části mně i regulérní slza dojetí ukápla. Radím neminout!

Helena Grégrová, i-divadlo.cz

 

 

Komentáře