Martin Vokoun, divadelní režisér
Portugálie (Zoltán Egressy)
„Po čem jste v životě nejvíc toužil?... A co jste pro to udělal?“ Tak se ptá jedna z postav poetické tragikomedie maďarského dramatika Zoltána Egressyho (*1967). S ironií a nepodbízivě v ní autor rozehrává vztahy a události, jimiž žijí štamgasti jedné vesnické hospody. Zapomenutá přání, „milosrdné“ lži a potřeba nějak přežít – z toho vybočuje snad jen hospodského dcera. Právě ji okouzlí svými sny o moři a cestě do Portugalska sympatický mladík z města, se kterým by se možná odtud mohla dostat a mohla by začít opravdu žít… „Krasosmutné“ i tragikomické dialogy a lidskost, vůbec ne laciná, spojují tuto maďarskou hru s neodolatelným hrabalovským pohledem na svět.
O představení
| premiéra | 13.2.2010, Divadlo J.K.Tyla, Plzeň |
| režie | Martin Vokoun |
| dramaturgie | Irena Hamzová Pulicarová |
| scéna | Lubica Bábek - Melcerová |
| kostýmy | Monika Roženková |
| hudba | Jan Tenkrát |
| hrají | Kristýna Hlaváčková, Zdeněk Rohlíček, Zdeněk Mucha, Michal Štěrba, Jana Kubátová, Jakub Zindulka, Tomáš Stolařík, Klára Kovaříková, Miloslav Krejsa |
Recenze
Dobře je vždycky tam, kde zrovna nejsme. To je klíčová věta, shrnující působivou, přes velkou míru vulgarismů až niternou a podivně křehkou hru, Portugálii maďarského dramatika Zoltána Egressyho. Zajímavá inscenace, která je ve výtečné režii Martina Vokouna přesně tím typem hry, v níž se smích diváka střídá s ustrnutím, smutkem i hořkostí, v níž smích vede skrze slzy k hlubšímu zamyšlení. Je to hra současná, režírovaná mladým režisérem a zdá se, že mimořádně osloví především mladého diváka.
Gabriela Špalková, MF DNES 11. 3. 2010
Fotogalerie
Komentáře
© 2010 Martin Vokoun