Martin Vokoun, divadelní režisér
Dům Bernardy Alby
Devět žen v uzavřeném domě a jeden muž pod okny.
Vrcholné drama z pera klasika světové dramatické literatury. Striktně uzavřený ženský svět naplněný vášněmi, nenávistí, žárlivostí, ale také láskou, pochopením a soucitem. Hra o touze po svobodě a o hledání cesty ven, ze světa pevných konvencí a rodových povinností. Hra o postavách, které jsou vyprahlé nejen díky všobklopujícímu horku, ale hlavně díky touze, kterou nosí ve svých nitrech. Příběh, kterému je od samého začátku souzeno skončit tragédií.
Lorcovým postavám je i plakat dovoleno jen v noci, protože den jim přikazuje práci a kázeň.
"A nechci slyšet žádné nářky. Smrti je třeba hledět přímo do očí."
| premiéra | 11. října 2012, Divadlo A. Dvořáka, Příbram |
| režie | Martin Vokoun |
| dramaturgie | Kateřina Fixová, Pavlína Schejbalová |
| výprava | Agnieszka Pátá |
| hudba | Petr Zeman |
| hrají |
Helena Karochová, Jana Šulcová, Helena Lapčíková, Petra Duspivová, Debora Štolbová, Ivana Krmíčková, Anna Fixová, Kateřina Fixová, Markéta Mandová |
Recenze
Martin Vokoun dokázal v Divadle Antonína Dvořáka moc dobře vystihnout García Lorku - zvolil v někdy až tempově rozvleklé hře časově posloupných dějů vytrvalé, rychlé prostřihy vymezující vztah Bernardy, jejích pěti dcer, dementní matky, přítelkyně, či spíše pomocnice v domácnosti, a služky. Dominují temné údery bubnů, věštících nevyhnutelnost tragické katarze.
J.P.Kříž, PRÁVO, 19.1.2013
Fotogalerie
Komentáře
© 2010 Martin Vokoun